"गोंय" च्या आवृत्तींत अंतर

विकिपीडिया कडल्यान
Content deleted Content added
35 वळ : 35 वळ :
लाखांनीं, परकी तशेंच देशी भोंवडेकार, दोर वोर्सा , अंतराष्ट्रीय फांक झोडलोल्या वेळांक भेट दींवक येतात। यूरोपाच्या भोंवडेकारांक ह्यो वेळो, फामाद सुट्ट्येचो जागो जाल्लो आसा।
लाखांनीं, परकी तशेंच देशी भोंवडेकार, दोर वोर्सा , अंतराष्ट्रीय फांक झोडलोल्या वेळांक भेट दींवक येतात। यूरोपाच्या भोंवडेकारांक ह्यो वेळो, फामाद सुट्ट्येचो जागो जाल्लो आसा।


वेळं शिवाय गोंय अंतरराष्ट्रीक वस्तूशिल्पशास्त्राच्या दाईझाक लागुन नांवलोवकिक झालां झांतुंत बोम जेझूच्यआ बसिलिकेचो असपाव आसा। पोसचिमि घांटाच्या आवाठाक लागुन गोंयांत गिरेस्त रूखावोळ आनी प्राणजीवित दिसून येता। हें वेग्ळेंच जीवषासत्र पोळोवपाक लोक आंवडेता।
वेळं शिवाय गोंय अंतरराष्ट्रीक वस्तूशिल्पशास्त्राच्या दाईझाक लागुन नांवलोवकिक जालां जातूंत बोम जेझूच्यआ बसिलिकेचो असपाव आसा। पोसचिमि घांटाच्या आवाठाक लागुन गोंयांत गिरेस्त रूखावोळ आनी प्राणजीवित दिसून येता। हें वेग्ळेंच जीवषासत्र पोळोवपाक लोक आंवडेता।


सोबीत वेळांक लागून गोंय फामाद झालां:
सोबीत वेळांक लागून गोंय फामाद झालां:


पुर्तुगेज वस्णुकवाद्यनीं ’गोआ’ नांव यूरोपी भासानीं भितर काडलें पूण ताचो ओरम्ब ओझून निवोळ झांऊक ना। महाभारत , ही भारोती वीरकोथा, गोंयाक ’गोपराष्ट्र’ वो ’गोवरष्ट्र’ म्होण उल्लेख कोरता जाचो ओर्थ ’गोर्वांचो झोमो। पूर्वील्या सोंस्क्रूत भाशेंतल्या बोरोवपानीं ’गोपकपुरि’ वो ’गोपकपटन’ वापुडलोलें मेळटा।
पुर्तुगेज वस्णुकवाद्यनीं ’गोआ’ नांव यूरोपी भासानीं भितर काडलें पूण ताचो ओरम्ब ओझून निवोळ जावंक ना। महाभारत , ही भारोती वीरकोथा, गोंयाक ’गोपराष्ट्र’ वो ’गोवरष्ट्र’ म्होण उल्लेख कोरता जाचो ओर्थ ’गोर्वांचो झोमो। पूर्वील्या सोंस्क्रूत भाशेंतल्या बोरोवपानीं ’गोपकपुरि’ वो ’गोपकपटन’ वापुडलोलें मेळटा।
हीं नावां हेर पोवीत्र हिंदु बोरोवपांत हरीवंस आनी स्कन्द हांतुंत झ्होळकोतात। शेवटाच्या बोरोवपांत , गोमांचल म्होण गोंयांक वोळ्खोतात। गोवे, गोवपुरी, गोपकपटन आनी गोमांत, हीं नावां, ह्या झाग्याक दिलोलिं हेर नावां जीं पुराणांत आनी हेर बोरोवपानीं कांतोइलोलीं सांपोडतात। गोंयांक, ’अप्रांत’ म्होणुई वोल्खोतात।
हीं नावां हेर पोवीत्र हिंदु बोरोवपांत हरीवंस आनी स्कन्द हांतुंत झ्होळकोतात। शेवटाच्या बोरोवपांत , गोमांचल म्होण गोंयांक वोळ्खोतात। गोवे, गोवपुरी, गोपकपटन आनी गोमांत, हीं नावां, ह्या झाग्याक दिलोलिं हेर नावां जीं पुराणांत आनी हेर बोरोवपानीं कांतोइलोलीं सांपोडतात। गोंयांक, ’अप्रांत’ म्होणुई वोल्खोतात।



12:56, 27 डिसेंबर 2016 मेरेन पुनर्नियाळ

Hea vixoiavoir Romi Konknnint boroil'lem pan vach: Gõy
गोंय

Map of India with the location of गोंय highlighted.
Map of India with the location of गोंय highlighted.

गोंय
राजधानी पणजी
व्हडांतलें शार Vasco da Gama, Goa
Vhoddlem Xar 1.4 million
 - (25th) 363/km²
Zaago 9 km² (28th)
 - Districts 2
Official language(s) Konkani
Establishment 1987-05-30
 - Governor SC Jamir
 - Chief Minister मनोहर पर्रीकार
 - Legislature (seats) Unicameral
Abbreviation (ISO) IN-GA
Website: goa.gov.in}}

Goa Audio pronunciation (Marathi: गोवा / Konkani: गोंय / Kannada:ಗೋವೆ)

परिचय

वाठाराच्या आकारा नदरेन, दिल्ली उपरांत, गोंय भारताचो सगळ्या हून दूसरो ल्हान (१९८७ वर्सा घटक राज मेळ्ळया उप्रांत) प्रांत. लोकवस्तेच्या नदरेन सिक्किम , मिझोरम आनी अरुनाचल प्रदेशाउप्रांत तो चवथो येता. उत्तरे कडेन महाराष्ट्र प्रांताची, तर उदेंत आनी दक्षिणे कडेन कर्नाटक प्रांताची भोंवतण लागता. गोंयच्या अगस्तमा कडेन अरबी दर्या आसा. प्रांताची राजधानी पणजी आसुन, वाश्को हें तिचें व्हडलें शार. सगळ्यांत दूसरें व्हडलें शार मडगांव जें इतिहासिक तशें पुर्तुगेज संस्कृतीचे शार जावन आसा। पुर्तुगेज वेपार्यानीं , गोयांत १५व्या शेकड्यांत पाय़ दवरलो आनी ताका बळकयलें. पुर्तुगेजांचो हो पोरदेशी जागो (जाका वसणूक म्हणटालें) ४५० वर्सां आसलो, जो भारतांत १९६१व्या वर्सा ताब्यांत घेतलो।

लाखांनीं, परकी तशेंच देशी भोंवडेकार, दोर वोर्सा , अंतराष्ट्रीय फांक झोडलोल्या वेळांक भेट दींवक येतात। यूरोपाच्या भोंवडेकारांक ह्यो वेळो, फामाद सुट्ट्येचो जागो जाल्लो आसा।

वेळं शिवाय गोंय अंतरराष्ट्रीक वस्तूशिल्पशास्त्राच्या दाईझाक लागुन नांवलोवकिक जालां जातूंत बोम जेझूच्यआ बसिलिकेचो असपाव आसा। पोसचिमि घांटाच्या आवाठाक लागुन गोंयांत गिरेस्त रूखावोळ आनी प्राणजीवित दिसून येता। हें वेग्ळेंच जीवषासत्र पोळोवपाक लोक आंवडेता।

सोबीत वेळांक लागून गोंय फामाद झालां:

पुर्तुगेज वस्णुकवाद्यनीं ’गोआ’ नांव यूरोपी भासानीं भितर काडलें पूण ताचो ओरम्ब ओझून निवोळ जावंक ना। महाभारत , ही भारोती वीरकोथा, गोंयाक ’गोपराष्ट्र’ वो ’गोवरष्ट्र’ म्होण उल्लेख कोरता जाचो ओर्थ ’गोर्वांचो झोमो। पूर्वील्या सोंस्क्रूत भाशेंतल्या बोरोवपानीं ’गोपकपुरि’ वो ’गोपकपटन’ वापुडलोलें मेळटा। हीं नावां हेर पोवीत्र हिंदु बोरोवपांत हरीवंस आनी स्कन्द हांतुंत झ्होळकोतात। शेवटाच्या बोरोवपांत , गोमांचल म्होण गोंयांक वोळ्खोतात। गोवे, गोवपुरी, गोपकपटन आनी गोमांत, हीं नावां, ह्या झाग्याक दिलोलिं हेर नावां जीं पुराणांत आनी हेर बोरोवपानीं कांतोइलोलीं सांपोडतात। गोंयांक, ’अप्रांत’ म्होणुई वोल्खोतात।

पुर्तुगेझ वास्तूशिल्पकोले शास्त्राचें एक उधारोण - एक पोर्न्या गोंयेंचें कोपेल।

गोंयांक एक लांबदीक इतिहास आसा झो इस्विच्या आद्ल्या तिस्र्या शेकड्यांत फ़ाटल्यान वेता जेन्ना तो मौर्य राज्याचो एक भाग आसलो। दोन हजार वोर्सां आदीं कोल्हापुर(म्हारष्ट्र) हाचे सतवाहनांचो राज चोललो। उपरांत बादमीच्या चालुक्यां कोदेन ५८० तें ७५० पोर्यांत ताबो गेलो। फाटोफात थोदे शेकडे सिलहार, कादंब आनी कल्यानी चालुक्य (देक्कनचो राय) हाणीं गोंयेंचेर राज चोलोइलें।

१३१२ वोर्सा देल्हीच्या सुलतानांनीं गोंयेंचेर रज चोलोइलें। पूण त्या रजेचो ह्या झगेचेर ताबो ओसकोत आसलोल्यांन तांकां विजोयनोगोराच्या हरीहर १ हांकां शेरोण झांवचें पोडलें। विजोय्नोगोराच्या सोमराटान उपरांत शेंबोर वोर्सां गोंयेचेर शेक चोलोइलो। १४६९ वोर्सा गुलबर्गाच्या बहमानी सुलतानानीं गोंय बोचकआइलें। हो वोंश कोंसोळल्या उपरांत बिजापुरच्या आदिल शाह्च्या ताब्यांत हो झागो आइलो आनी ताणीं वेल्हा गोअ पाल्वी राजधानी केली।

१४९८ वोर्सा वासको डा गामान, केरोळ्च्या कोर्रिकोड(कैलिकट) हांगा दोर्या मार्गान पाव्ल दोवोरलें। उपरांत तो पोर्न्या गोंयांत पाव्लो। वोस्णुक स्थापुंक पुर्तुगालाची मोख आसली। ह्या वोर्वीं यूरोपी सोत्ते कोडल्यान मोसाल्यांचो वेपार वोइर कोब्झो कोरुंक पाव्ले। ओट्टोमान तुर्कानीं पारोम्पोरिक मार्ग बोंद केलोल्यान हें कोरुंक सोमपें झालें। उपरांत १५१० वोर्सा, पुर्तुगेझ नोवसेना ओधीकारी आफोन्सो डी आल्बुकर्क हाणीं शेक चोलोव्पी राज्यांक गांवच्या सोमराट थिमय्याच्या मोझोतिन हारोयलें। ह्या वोर्वीं ताणीं कायों रोबितो, वेल्हा गोआ वो पोरन्या गोंयांत स्थापलो। पुर्तुगेझांक दुसर्या राज्याचो बोळिश्ट झागो नाका आसलो पूण एक वोस्णुक, तोशेंच नाविक बोळ झाय आसलें।

इन्किझिसांवांक (१५१० तें १८१२) लागुन गांवकारंक, मिसोनरानीं बोळां क्रीस्तांव केले। हें कोरपाक ताणीं तांची झोमीन, किताब वो झागे झोप्त कोरपाचे खास्तीची भिरांत दाखौन, धोम्कि दिवपाचो उप्योग केलो। झाइते हिंदु क्रीस्तांव झाले पूण ताणीं आपलें दाइज सांभळ्ळें। इन्किझिसांव आनी सोतावणे कोडल्यान कूस मारुंक होजारनीं गोंयांतल्यान पोळ काडली आनी सेजारच्या कोर्नाटोकांतल्या मोंगळूर, कारवार गांवानीं वोसुन रावले। सोळाव्या शेकड्यांत युरोपी बोळ भारोतांत पावतोच, पुर्तुगेज आस्पोतिक ब्रितिश आनी डच हाणीं रेवडो घातलो। भारोत-पुर्तुगेज झागे पोस्चिमि किनारेर थोडेच उरले झांतुंत गोंयंचो व्होड आस्पाव आसलो।

ओठ्राव्य शेकद्यांत एक अथ्विच घोधनि घोडलि जिका पिंटोचें १७८७ वोर्सांतलें बोंड म्होण वोळ्खोतात। हाचि स्फुरति फ्रांसिसि बोन्डा कोडल्यान आइली। पुर्तुगेजाच्या शेकचेर हें पोयलें मोनिस्कुळिचें बोन्ड। गोंय ताची म्होतवाचि सोमपोति झाली आनी ताका लिस्बोनाक मिळतात त्योच नागरिक सोव्लोति दिवपांत आयल्यो। पुर्तुगेझानिं आपल्या नाग्रिकांक, गांवच्या बायलां कोडे काझार झावपाक आनी गोयांत रावपाक उम्मेद दाखोइलि। पुण खोरेपोणांत गांवकारांक (दोनुइ क्रीस्तांव आनी हिंदु) ते उणेपोनांत लेखताले। ह्या एकवोटच्या भुरग्या-बाळांक ’मेस्तीस’ हांकां पुर्तुगेझ बोरेपोण दाखोइताले। उपरांत एक सोनसोद रोचली जी राया कोदे नीट सोंपोर्क सार्ताली। १८४३ वोर्सा, राजधानी वेल्हा गोआ थाव्न पोण्जे व्हेली। मोद्ल्या ओठराव्या शेकड्यांत, वापुडलोलो झागो वाडोन आत्तां असलोल्या गोंयच्या वाठारा इतलो झालो।

बारोताक १९४७ वोर्सा ब्रितिशां कोडल्यान स्वोतोंत्राइ मेळतोच, पुर्तुगाल ह्या झाग्याचो ताबो सोडपाक कोबुल नसलो। एक्वोटित रष्ट्रांचे सोर्व सोभेंत मोदेस्ती कोरुना ओतंअनिरनोइ घेवपाक सुचोइलें। शेवटीं १९६१ वोर्सा भारोती ४०,००० बोळाचे फौझेन घुरि घातली। २६ वोरांचि थोडि लोटफेट झाल्या उपरांत गोंय, दमन आनी दिउ हांकां केंद्र खाला सोंघ-प्रोदेश केलो। एकवोट राष्ट्रांच्या सुरओक्षा सोमितिन हे घुरी आड दोश दिवपी थराव मांडलो झो सोविएट सोंघान नकारलो। उपरांत झायत्या राष्ट्रानीं हें आक्रोमोन स्वीकारलें आनी पुर्तुगालान १९७४ वोर्सा तांच्या ’कार्नेशन बोन्डा’ उपरांत तें मांडुन घेतलें। १९८७ वोर्साच्या सेप्टेंबराचे ३० तारकेर, हें शोंघ-प्रोदेश विभागुन गोंयांक भारताचो पोंचीसवो प्रांत केलो आनी दमांव आनी दिउ सोंघ-प्रोदेश रावले।

भूगोल आनी होवामान

गोएंचा वाथाराचो आकार ३७०७ चौकट किलोमीट्र (१४३० मोइल) 14° 53'54" उत्तोर आनी 15° 40'उत्तोर ओक्सांस तोर 73° 40'33" आनी 74 °20'13" रेखांक्स उरता. चडशो गोयंचो भाग कोंकणाती doriadeg ji ostompt ghanttant pavta ani Dek'kan soddeak kuxin korta. Sogleam von unch tenkxi Sonsogor zavn ji 1167 metr unchaier asa. Goeank 101 kilometr doriadeg asa. Goencheo mukhel nodi Mandovi, Zuari, Terekhol, Chapora ani Betul. Murganv bondr Zuarichea tonddar urta jem Dokxinn Asientlem ek boreantlem borem soimbik bondr. Zuari ani Mandovi nodi Goenchea jivitacheo zhori zavn asat ani aplea nhoim-a vorvim 69 ttoke bhugolik vatthar udkan vhanvoitat. Goenchea nodincho marg 253 kilometr (157 moil) asa. Goeant tinxim purvilim tollim asat jim Kadamba vonxachea kallar bandlolim. Toxench xembor odhik voizuki zhori asat.

Goenche matiechem pangrum chireanchem zavn asa ani tem tambddea rongachem lokhnnachea oxides hantunt girest asa. Fuddem, bhitorlea bhagant nodichea degancher mati mou ani moliechi ani ti khonniz toxench kalli matien girest asa ji jitrop rovpak bori. Bharotachea up-khonddantlea purvilea kallachim khoddpam Molem ani Anmod Goenchea ani Kornattok prantanchea ximer distat. Tankam Trondjemetic Gneiss mhonnttat ani tim Rubidium isotope hanchea pormonnem 3600 milianv vorsam adlim. Hancho ek nomuno Goem Videapitthan prodorxonnak dovorla.

Goem, uxnnea prodesant urta ani Orbi doria lagsor aslolean vorsacho chodd kallak gorom ani domott hovaman asta. Mai mhoino sogleam von gorom ani ken'na gormi 35°C (95° F) vochun domott asta. Pavs Junhachea poilea atthvoddeant pavs ieta ani gormi thonddaita.Choddso Goencho vorsuki pavs, pavsallea udexim melltta ani Setembr xevott poriant poddtta.

Modlea Dezembr tem Febrer porian, Goeank ek thondd mosom asta. Hea mhoineanim thondd rati asun 20 °C (65° F) ani gorom dis thoddem domott asun 29° C (84° F). Bhitorlea bhagant dongrache unchaiek lagun rati chodd thondd astat.

Goenche taluke

Utt'or Goenche taluke zambhllea rongan dakhoileat ani Dokxinn Goenche taluke sontrea rongan dakhoileat.

Goencho prant don jil'leanim vibhagla: Ut'tor Goem ani Dokxinn Goem. Ut'tor Goenchi mukhel kocheri Ponnje urta ani Dokxinn Goenchi mukhel kocheri Moddganv urta.Dor eka jil'leak Zil'lo Odhikari asa zaka Bharot sorkar nemta. He jil'le 11 talukeanim vibhaglole asat. Ut'tor Goenche taluke Bardez, Divcholi, Peddnem, Fonddem, Sattari ani Tisvaddi. Dokxinn Goenche taluke Kannkonn, Murganv, Kepem, Saxtti ani Sangem.

Bharotache Sonsodent Goeank dor jil'leak ek, oxeo don Loksobhecheo boska asat. Raj sobhek ek boska asa.

रुखावळ आनी प्राणजीवित

Bharotantlem sogleam von borem pacharlolem Suknnea Obhoiaronnio Salim Ali Bird Sanctuary zavn asa.

Ranacho vatthar 1424 kilometr asa zo sorkari malkecho asa.Him ranam choddxim bhitorlea bhagant udentik urtat. Ostompte ghantt zo udent Goencho chodd bhag zavn asa to jivxastr pollovpacho bhag mhonn ontoraxttrik maniotai mell'llea. National Geographic Magazine hachea Febrer 1999 ankant, Goeank tachea uxnnetaiechea girest jivxastrak lagun Amazon ani Congo nodinchea bhagank sor kelam.

Ran utpadonant, konddeancheo mani, Morattha sali, chillar sali, ani bhirondd aspavtat. Unchaieche zage soddlear madd veta thoim distat.Jitropant sail, sal ani ambe distat. Follam modem ponnos, ambe, ann'nnos ani kalli maina hancho aspav asa.

Kole, randukor ani bhonvtelim suknnim rananim distat. Suknnea modem kirkire, maina ani kir sampoddtat.Vegllea toranchem nustem zoxem kul'leo, vagio, sungttam,

gorma, kalvam ani sangttam gorailolem dista. Goeant sorpanchi lokvosti chodd asa ji hundracher tabo dovorta. Goeant zaitinch raxttrik udheana asat zoxe porim Salim Ali Bird Sanctuary.Her prannjivitachim obhoiaronniachim nanvam oxim: Bondla Wild Life Sanctuary, Molem Wild Life Sanctuary, Cotigao Wild Life Sanctuary, Madei Wild Life Sanctuary, Netravali Wild Life Sanctuary, Mahaveer Wild Life Sanctuary. Salim Ali Bird Sanctuary Choddnechea zunvear urta.

Goencho 33 ttoke bhugolik bhag (1224.38 kilometr) sorkarachea tabeant asa, zantlo 62 ttoke prannjivitachea obhoiaronnio ani udheana khatir Rakhun Dovorlolo asa. Jen'na zaitoch bhag khasgi rana khal asa ani chodd zago kazu, ambe, madd,adi lagvoddi khatir asa, ten'na ran ani zhaddancho zago 56.6 ttoke bhugolik zago aspavta.

कुल घरचें उत्पादन (GDP)

Bharotacho girest prant Goem zavn asa ani tachem GDP akhea desa von oddez pavtti vhodd ani tachi vadd soddsoddit asun 8.23 ttoke zavn asa.

उद्योग धंदो

Doriadege pasun poixile zage khonniz ani minank lagun girest asat. Min soglean von dusro vhodd ud'deg. Minant lokhonndd, bauxite, manganese, chikott mati, chunacheo khoddi ani kupador aspavtat. Chear doxokam krixik chodd mhotv dinvk na punn tem zaitea lokak rozgar dita. Mukhel pik bhat tea uprant supari, kazu ani narl. Nustemari cheallis hozar lokank rozgar dita.Odhikrut sutram pormonnem hea bhagant chodd mhotv dilolem disna ani pagoilolem nustem unnem zalam zachem karonn paromporik nustemari voilean iontrachea bottinim nustemarin vollon ghetlam.

Modhiom vorgache udegant kittnaxok, sarem,ttaior, ttub, zotim, moche, vhanno, rosaionn, gonvam utpadon, tikhem, follam ani nustem dhobeanim bhorop, kazu bio,lugott ani soreachem utpadon dista.. Goem, tachea unnea molak lagun soreak famad zalam karonn soreacher kor khub unno asa. Anik ek duddu ievpachem karonn mhonnche pordesant nokri korpi nagrik je aple duddu tanchea kuttumbhak patthoitat. Zuari ud'degachi vorsavollichi ienavoll 36,302 krutt rupia tor Sesa Goa chi ienavoll 17,265 krutt rupia (2005 vorsachi) asli. Dogaincheo mukhel karbhari kocheri Goeant asat.

सेवा

Poriotton, Goencho mull ud'deg ani to doriadeger chodd urta ani bhitorlea bhaganim unnem zait veta. 2004 vorsa don kotthi bhonvddekaranim Goeank bhett dili. Hantle chear lakh lok pordexi asle.Hachim sabar karonna asat: Poilem, hea vattharachem itihasik sudharop jea vorvim porkeam xim soirigot. Dusrem, chodd (35 ttoke) Katolk lokvosti.Hem sounskrutechem daiz Portugez vosnnukvada pasun Bharoti her bhagam poros Evropi vo Amerikek lagim korta. Goenchi sounskruti Kristi, Hindu ani Islamancho mell zavn asa.

Goenchem jevonn Portugal, ostompt Bharot ani Orbi hancho mell zavn asa (ani poriotton mosomant Kaxmiri).Goem Bharotantli ekmev vegllich suvat zoim tujean eka hottelant vochun (nustem ani kombie masa viret) donui gaicheam ani dukrachem mas jem thoddem tiksannechem asta, toxench beer,dakancho soro ani her soro ugteponni chakum ieta..

Hea khaxelponank lagun ani Goenchi orthikai Bhartantli chodd fulti aspachea sotak lagun, Goeank ek oddenanv favo zalam. Tem mhollear "Novea lokak Bharot". Bhartachea dusrea bhaganim khompivadde ani her prosn zhollkotat te chodd promannant hanga disonant.

येरादारी

Goenchi mukhel ieradari khasgiponni choloileo bosi jeo xar ani ganvank zoddttat.Goem sorkaran choloileleo dhoveo ani nillea-tambddea pott'ttiancheo bosi Kadamba Transport Corporation mukhel margar (zoxem Ponnji-Moddganv) dhanvtat ani thoddea poixilea ani talukeacheam mukhel zageanim vetat.Vhoddlea xaranim zoxem Ponnji, Moddganv xaram modem bhonvloleo bosi nagrikanchi seva kortat.Bhovxik ieradari titli suddsuddit na ani choddxeo bosi sanje uprant dhanvpacheo bond zatat.

Goenkar chodd korun duchaki dhanvtereanche aple ieradaricher patietat. Goeant don raxttr marg dhanvtat, Bharoti ostompt kinaren koddlean Goem tem Bombaim udente vatten ani Mungllur dokxinn vatten. Goenche modlean vetolo NH-4A, udentek Ponnje ani Belganvank zoddtta. NH-17A Murganv bondr tem Kutthale zoddtta ani novo NH-

17B toiar zatoch, chear lenicho mhamarg Murganv bondrak thavn NH17 eka vegllea zagear Verna mellttolo zo Daboli vimantolla koddlean vetolo. Goeant 224 kilometr raxttrmarg ani 815 kilometr zillo marg asat.

Bhaddeache ieradarint mittor nasloleo tteksi asat ani kheddeganvanim rikxa. Ek athvich ieradari mhonnche hollduveo-kallio duchaki mottorsaikoli tteksi zachea cholovpeank pilots mhonn pachartat. Hea dhanvtereank fattlean ek boska asta t ani bhaddem adinch tharaitat vo uprant ghetat.Goenchea thoddea zageancher nhoim/nodi upunk feribotti asat jeo Nhoi Ieradari choloita. Goeank don relimarg asat- ek South Western Railwayn choloilolo zo vosnnuke kallar bandlolo ani zo Vasco ani Hubli zoddtta ani Moddganvchean pas zata. Adli hi mittor gauge atam rundailea. 1990 vorsa bandlolo Konkonn relimarg doriadege koddchean samantor cholta ani Mumboi tem Malabar kinarek zoddtta.

Goenchem ekmev vimantoll- Dabolim vimantoll, loskori vimantoll asa zorui nagrik uddpank porvangi diloli asa.Loskori kama khatir mollam vapuddnant ten'na nagrik upeogak to vapddum ieta. Hea niamit uddpam xivai, hem vimantoll bhaddeachim uddpam hatalltta. Murganv hem lagsorlem bondr jem min, petrol, kollso ani ontoraxttrik mhal hatalltta. Choddxeo bhair dhaddpacheo vostu ganvtti astat. Ponnje- jem Mandovi nodichea kinarer urta tem ek dhakttem bondr jem adim 1990 vorsa porian Goem ani Mumboi bhitor poinnareanchi vahatuk hatallttalem.

लोकसंख्या शास्त्र

Goenchea ganvkarank Inglixin Goan mhonnttat, Konknnint Goenkar mhonnttat, Purtugezin Goes (dadlo) ani Goesa (bail) ani Moratthint Govekar mhonnttat.

Goenchi lokvosti 1.3444 krutt ravpeanchi jea vorvim tem chovtem dhakttem raj (Mizoram ani Arunachal Prodexa uprant). Tachea lokvostechi vaddh 14.9 ttoke dor vorsak zata. Dor chovkott kilometra fattlean.313 lok ravtat. 49.77 ttoke lok ganvani ravtat. Hozaram dadleam modem 960 bailo. Goenchi sakxarta 82.32 ttoke zantunt dadle 88.88 ani bailo 75.51. Hindu (65%), Katolk (30%) ani Islam he Goenche tin mukhel dhorm. Goeant 1498 vorsa thavn Evropi vosnnukvada sangta Romi Katolkponn pavlem jen'na Vasco da Gaman Malabar doriadeger pavl dovorlem. Inkizisanva vellar Purtugezam khala Hindunk bollan dhorm bodlunk lailo Hem nakarlolea zaitea Hinduvank paromporik rivaz choloitat mhonn koid kele.Goenchim mukhel xaram Moddganv, Murganv Ponnji ani Mhapxem zavn asat. Nimnnea chear xarank zoddttolea zageank ganv koxe vollkhotat.

Purtugez raj somptoch, mukhel uloiloli bhas Konknni ani sahitek, xikxonnank Inglix

vapuddtat.Goenchi bhas ek vadacho vixoi zoim don gottam Konknnivadi ani Moratthivadi modem ek chollvoll 1985-87 vorsa zali. Chodd lok (Hindu, Kristanv ani Musolman) maibhas Konknni khatir zhogoddle. Chollvolle uprant 1987 vorsa eke manddnen Konknni bhaxek odhikrut bhaxecho dorzo dilo.Don pongddachea zhogddeank lagun hi bhas chalik launk zomlem na. Xiklolea lokanche purvile Purtugez bhaxek mar boslo ani ti thodde lok ghorant uloitat ani bhou thoddim pustokam

tantuntlean porgott zaleant. Inglix bhas sovloti ani somajik halchalik upkartoli bhas chodd lokak somzota. Hindi, Bharotachi raxttrik bhas hi uloiloi dusri bhas.Poilim chodd lok Goeam Konknni uloitalo punn atam Hindi bhas uloiloli aikunk melltta karonn zaite Bharotantle bhaile lok hanga pavleat.

Goeant somorpiloleo porbo Natal, Paskam, Chovoth, Novem Vorsa Dis, Xigmo ani Karnaval. 1960 vorsa thavn Xigmo ani Karnaval porbo ganvanim pavleat ani halinch hea porbank bhonvddekar uddi ghaltat. Heo porbo thodde dis choltat ani tantunt partteo ani nach zatat.

Ostompte Inglix kantaram Goeant chodd lokak avoddtat. Paromporik Konknni lokgitank tachea uprant zago melltta. Manddo, hem paromporik Goenchem songit zacho 19ve xekddeant oromb zalolo to kherit porbank gailolo ani nachlolo dista.Goeant contrance songitui fankivont zanvk pavlam.

Xit ani nustea koddi Goenchem mukhel jevonn. Goem aplea veg-vegllea nustea pratam khatir famad zalam. Narl ani narlachem tel Goenchea randpant vapuddpant ieta ani tantunt mirsango, kallim miriam, mosalo ani vinagr vapddun veglloch suvad ieta. Dukra masache prat zoxem vindalu, xakuti ani sorpotel Katolkanchea choddxea porbank randtat. Tantiacher adarloli girest bhou patllicho prat zaka bebinca mhonnntat tem Natalank chodd avddichem. Chodd nanvlovik soreachem piop fenni Kazu fenni kazuchem foll fugovn kortat ani maddanchi fenni maddanche surechi kaddttat.

Goeant don sonvsarik daizache zage asat. Bom Jezuchi Bazilika ani thodde nemlole Konvent.Basilikent, Sant Francisacheo reliko asat zaka zaitech Katolk bhavarti aplo askari sant mandtat.Dor doskak, tachi kudd sokla haddun porje khatir puzpak ani pollovpak dovortat,.Osli ghoddnni nimmnni 2004 vorsa ghoddl. Vhoddle kabizadachea zageancher Goem-Purtugez modichi vastuxilpkola pollonvk melltta.

Goeant zaite kodden Bharoti-Purtugez modichea vastuxilpkolen bandlolim ghoram asat zorui kaim ganvanim tanchi got titli bori na. Fontainhas, Ponnje ek sounskrutik zago tharaila ani to ek jivo jivitacho songrahloi koso vapuddtat ani zoim Goenchi jivit, vastuxilpkola ani sounskruti nodrek ieta. Purtugeza kallcho probhav kaim Goenchea devllanim dista chodd korun Mongexi devllant.Punn 1961 vorsa uprant kaim oslim devllam moddun Bharti pod'dotin bandleant.

Goem futtbol khellak chodd korun Moddganv xar chodd lovkik. Hangasor mukhel khella moidan asa jem Fatorda urta. Futtbol ganvchea xetanim pavs na ten'na ani rovop na ten'na khell'llolo dista. He khell chodd doria degechea ganvanim khell'llolo pollonvk melltta. Choddxe vhoddle National Football League pongodd zoxe Vasco, Sallganvkar, Dempo, Sporting Clube de Goa, Fransa Pax, Churchill Brothers hangache.

Halinchea doxkanim Kriketticho probhav bhou promanant dista ani hachem karonn taka raxttrik TV palov dita. Hacho porinnam Brittix rajea kodden soirigot naslolea Dokxinn Asiecher zala.

Rajeachem ekuch khellachem moll Fatorda Stadium zavn asa jem Moddganv asa.Hea mollacher ontoraxttrik futtbol toxench krikettui zata. Hoki khell tisrea zagear urta.Goem hokiche fixealkaieche paromporik kott aslem jem halinchea kallar dilovlam.

Sorkar ani Rajkaronn:

Panjim vo adim Purtugez kallar Pangim mhonn vollkhololem taka Goenkar aple bhaxent Ponnji mhonnttat ani tem Goenchea proxasonnachi rajdhani zavn asa ji Mandovi nodichea dhodder urta. Goenchi Vidhan rajdhani Porvorim urta zoim Goenchi Vidhan Sobha bhorta ji Mandovi nodichea poltoddi asa.Punn rajeachi niasobhechi rajdhani Mumboi (adlem Bombay ani Goenchea bhair) asa ji Mumboichea Mha Niasobhe khala asa.Ticho ek bhag Ponnje asa. Goeank, Bharotachea don sodnachea Sonsodent, Lok Sobhecheo don boska ani Raj sobhechi ek boska asat. Goenchea ek sodnache vidhan sobhent 40 vangddeanchi vidhan sobha asa zacho mukheli Mukhel Montri zaka proxasok boll asa. Raj choloitolo sorkar chodd boska melloilo pokx vo aghaddicho asta. Bhoumot aslolo pokx vo aghaddi sorkar choloita. Rajpalak Raxttrpoti nemta. Rajpalachi bhumika chodd dobhajeachi punn ken'naim sorkar konnem korcho vo vidhan sobha sthogit korchi ten'na tachi bhumika chodd nirnnaiok zavn asa zoxem fattim ghoddlam.Pondra vorsam modem 1990 tem 2005 tis vorsam sthir sorkar aslea uprant, Rajpalan vidhan sobha virgoili ani Raxttrpoti rajvott ghoxit keli. Jun 2005 pott nivoddnukent venchnnuko zaleleo.thoim panchantle tin zage Kongres pokx jikhlo ani sodrer ailo. Goeant, Kongres ani BJP he don vhodd pokx. Her pokxanchim nanvam UGDP, NCP, MGP zo khub porno ani zo aple paromporik venchnnuk mandd harounk pavla. Her Bharotachea prantanim protek dhormank Brittix kaide lagu keleat toxem hanga disonam, Purtugez samaneo kaido zo Napolean kaideancher adarit asa to sorkaran Goeant sambhall'lla.

Akaxvanni

Goeant, adim Emissora de Goa mhonn ek bollixtt reddio sttexon aslem jem Purtugezanchea kallar ganvkar vhodd chit divn aikotale. Purtugez sot'tea somptoch hem sttexon All India Radio khal bodol'lem. AIR ekuch radio vahini ji FM ani AM vitraita. Ponnje, Altinho studio asa ani ttransmittor Bambole 5 kilometr ontracher asa. Bambole bollixtt ttransmittor asa zo porki bhasanche kariakrom pordesant vitraita. Hachea xivai FM channel Rainbow FM ui Akaxvanni kodden asa. 2006 survek FM vitravnni ordem hor tem ak'kho dis aslem. St Xavier kolejin thoddea bollachem FM radio station sthapunk apli ievzonn jahir kelea zaka porvangi mell'llea. Hem Febrer 2006 vorsa suru zavpachem punn atam huxir zala.

Khobrepotram ani Masikam

Ganvchea vortmanpotram porgottnent, Inglix bhaxeche Herald potr Goenchem soglea von pornem chalu aslolem jem 1983 poriant Purtugezint aslem zaka O Heraldo mhonnttale punn tem atam Inglixin uzvaddaitat, jivall punn dhakttem Gomantak Times,

ani Goenchean uzvaddailolem poilem Inglix disallem The Navhind Times.Hanche xivai The Times of India, ani Indian Express Mumboi ani Bengllurchean hanga ietat.

Sorkari maniotai aslolim potram Navhind Times, Herald, Gomantak Times (Inglixin) Gomantak, Tarun Bharat, Navprabha, Pudhari, Goa Times, Sanatan Prabhat, Gova Dhoot (soglim Moratthi) hancho aspav asa. Hachea xivai Sunaparant Devnagri Konknnintlean bhair sorta. Him soglim disallim potram. Gomantak eka kallar nanvlovkik Goenchem dispotr aslem zaka Tarun Bharotan sokla uddoilem. Halinch Gova Dhoot chodd famad disallem zanvk pavlam.

Bhailim disallim, Goeant dusrea zagear thavn pavtat tantunt Kesari, Times of India, Maharashtra Times, Navashakti adi hancho aspav asa. Don mukhel khobram sounstha asat teo Press Trust of India ani United News of India.

Her porgottneo Goa Today (Inglix mhoineallem), Goan Observer (Inglix satollem), Vavraddeancho Ixtt (Romi Konknni satollem), Goa Messenger, Gulab (Konknni mhoineallim) Bimb (Devnagri Konknni mhoineallem) Harbour Times ani Digital Goa.

Durdorxonn

Goeant Bhartantleo asloleo sogleo TV vahinneo distat. Heo vahini chodd kebolantlean mellttat ani bhitorlean zageanim upgirea vorvim pollounk mellttat. Durdorxonn ji raxttrik vahini asa tacheo don bhuim-vahineo asat, Goeant soglleo keboll vahini asat zanchi nanvam MTV,ESPN, Fox, Zee TV,ZEE Marathi, HBO, Star Plus, Star Movie, BBC, CNN, Tensport, AXN, Star World, Star News, Sony, Set Max, SAB, Sahara One, Sahara News, Discovery , National Geographic,Animal Planet, adi. Elektronik madhiom zantunt thollave kamgar asat teo ETC, ANI, Sahara, NDTV, sthanik kebol khobram vahini zoxim Goa 365 (Inglix), Goa Newsline ani Goa Plus (donui Konknni).

टेलेकोम

Mukhel telekom seva Reliance Infocomm, Tata, Indicom, BPL BSNL, Hutch, Airtel ani Idea

शिक्षण

Dor ganvanim ekvottlole taluke asat ani dor eka ganvant sorkaran choloiloleo xalla asat. Punn ganvkar choddxe khasgi malkecheo xalla posond kortat karonn teo chodd sovloti

ditat. Sogleo xalla Sorkarachea SSC Boarda khala ietat zancho obheaskrom Sorkarachem Xikxonn Khatem toiar korta. Thoddeo xalla ICSE Board choloitat.Chodd xikpi Goeant aplem xikop Inglix madheomant kortat. Prathmik xallo chodd Konknnintlean choltat (khasgi punn sorkari adara khal). Bharotantlea her zageam bhaxen, thollavea bhaxenchea xallanche ankdde unnem zait distat karonn xikpi Inglix madheom posond kortat. Ek bori Inglix madheomachi xalla Moddganvchi Ignatius

Loyola High School ji 19vea xekddenant xikxit Moddganvkaram khatir survat kel'li punn ganvkarache vaddik lagun oslem arokxonn atam kaddun uddoilam.

Dha vorsanchea xallechea kalla uprant, xikpi Junior kolejint proves kortat ani vinean, kola, kaido vo ud'deg dhondo xastr apnnaitat. Thodde tin vorsanch diploma kortat. Don vorsanchea kolejicho kurs kortoch vevsaik podvi ghetat.Goem videapitth ekuch Goenchem videapitth jem Tallganv urta ani sogleo koleji tachea asrea khal asat. Goeant tin iznerki koleji ani ek voizuki kolej asat. The Goa Enginnering kolej ani Goa Medical kolej sorkar choloita ani don iznerki koleji khasgi malkecheo. Halinchea kallar Vernechi Padri Conceicao College of Enginneroing ek bori kolej zavn asa. Vokhdam xastr, vastuxilpkar anid dant-voizuki kolejui her koljim vangdda distat.

Goeant kolejink khub magnni aslolean thoddeank xikxonna khatir Goeam bhair vechem poddtta. Doriantli iznerki, hotel karbhar ani randop henvui Goeant xikoitat.Goenchem ekmev vesai karbhar xikovpi xalla Goa Institute of Management asa ji svotontr asun 1993 vorsa Pri.Romulado D'Souza hannim sthaplea.

Thoddeam xallanim Purtugez bhas tisri bhas mhonn xikoitat.Goem videapitth Purtugez bhaxent podvidhor ani Master podveo bhettoita.

See also

Category:History_of_Goa

References


External links

सांचो:Wikiquote

सांचो:India

सांचो:Portuguese overseas empire

Sonia Shirsat (सोनिया शिरसाट, z. 1980, Ponda) ek Bharotantli Fado gavpi. Ti Gõychi, jem 1961 vorsa meren ek Purtugez vosahot asli ani atam Bharotachem ek rajio zavn asa. Tika "Jogantli Gõychea songitachi Rajdut" mhonn pachartat ani tinnem sonvsar bhor, Bharotant ani chodd korun Gõyantlea sonskrutik ani songitachea suvalleamni kariokrom keleat. Ti 13 vegllea bhasamni gaita. (Anik vach... / आनिक वाच ...)

"https://gom.wikipedia.org/w/index.php?title=गोंय&oldid=166028" चे कडल्यान परतून मेळयलें